České země mají bohaté a pestré dějiny. Lidé, kteří přišli ze všech koutů světa, zde postavili a vyzdobili stovky zámků, kostelů i klášterů a současně se podíleli na celkové architektonické podobě našich měst. Dvanáct památek již bylo zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, další o to usilují.
Vila Tugendhat v Brně - Černých Polích se stala první památkou moderní architektury v České
republice a čtvrtou na světě, která byla poctěna tímto prestižním oceněním.
Toto malebné město leží v hlubokém, meandrovitém údolí Vltavy na jihu Čech. Doba jeho rozkvětu je
spojena s vládou pánů z Rožmberka (1302 - 1602), kteří z Českého Krumlova učinili své sídelní
město. Krumlov tehdy ležel v místě, kde docházelo ke kontaktům mezi českým vnitrozemím, rakouským a
bavorským podunajským prostorem a severní Itálií.
Jihočeská vesnice ze 13. století je považována za perlu selského baroka. Kolem rybníka uprostřed
návsi se řadí jednotlivé statky, celkem dvaadvacet budov s malovanými barokními štíty a zahradou za
stavením. Rybník sloužil k chovu ryb. Celá tato oblast je dodnes známa svým rybníkářstvím.
V roce 1777 se toto město, ležící na střední Moravě na úpatí Chřibů, stalo sídlem olomouckých
biskupů. Kroměřížský zámek a nádherná zámecká zahrada jsou považovány za obzvlášť krásný a
zachovalý příklad barokního zahradního a palácového designu. Ve své době sehrály i velmi důležitou
roli v rozvoji středoevropské barokní architektury zabývající se zahradami a paláci.
Zisky z kutnohorských stříbrných dolů přinesly ve středověku slávu České koruně. Kutná Hora se
tehdy stala nejvýznamnějším a nejbohatším městem českých zemí. Na přelomu 14. a 15. století se
město stříbra stalo sídelním městem krále Václava IV. Gotický kostel sv. Jakuba (1330) a chrám sv.
Barbory, patronky horníků, (1388) patří k nejdůležitějším architektonickým památkám.
Na podobě rozsáhlého barokního komplexu, který dali postavit Lichtenštejnové, se podíleli takoví
věhlasní architekti, jako C. Tencalla, D. Martinelli. J. B. Fischer von Erlach a J. Ospel. Zámecký
areál se rozprostírá na ploše dvou set padesáti kilometrů jihovýchodně od Brna, mezi městečky
Lednice a Valtice. Tvoří ho různé zámecké budovy, zahradní domky a dekorativní sochy různých stylů.
Šlechtický rod Pernštejnů zde nechal přestavět ve druhé polovině 16. století původní středověký
hrad na renesanční zámek. Zámek představuje mimořádný příklad původní italské arkádové stavby,
která byla přizpůsobena českému prostředí, a ukazuje šlechtické sídlo v době středoevropské
renesance i jeho pozdější rozvoj pod vlivem nových uměleckých směrů.
Barokní sloup, který vznikl v letech 1716 – 1754, je dokladem tehdejší zjevné religiozity
biskupského města. Spojuje se v něm motiv církevního triumfálnosti a víry s
architektonicko-uměleckým ztvárněním. Uvedením barokního sloupu mezi památky světového kulturního
dědictví UNESCO se dostalo všeobecného uznání i Olomouci.
Historické centrum hlavního města, staré více než deset století, upoutává své obyvatele a
návštěvníky jedinečnou symbiózou všech architektonických stylů - od románských rotund přes gotické
věže, renesanční panské domy a paláce, židovské synagogy až po barokní kostely a kláštery. Město je
plné romantických uliček, pozlacených věží a kopulí kostelů.
Původní královská vodní pevnost, jež byla založena ve 13. století na křižovatce velmi
frekventovaných obchodních cest, získala svou dnešní podobu v 16. století, kdy došlo k přestavbě
zámku i městského jádra. Na tomto rozvoji se podíleli také jezuité, kteří ve městě působili.
Třebíč je městem mimořádných církevních památek, z nichž nejslavnější je románsko – gotická
bazilika sv. Prokopa. Opatský chrám byl původně zasvěcen Panně Marii, ale po té, co byl během
válečných událostí poškozen, byl více než dvě století používán ke světským účelům . Po obnově byla
bazilika zasvěcena sv. Prokopovi a opět využívána církví.
Poutní kostel na Zelené hoře dal postavit opat kláštera ve Žďáru v roce 1720 na uctění památky
českého mučedníka a světce Jana Nepomuckého. Je jedinečným dokladem mistrovství geniálního
pražského stavitele Giovanniho Blasia Santiniho, který pro své dílo zvolil symboliku pěticípé
hvězdy, protože podle legendy se nad tělem utonulého mučedníka objevila korunka s pěti hvězdami.
Brno
Český Krumlov
Holašovice
Kroměříž
Kutná Hora
Lednicko-valtický areál
Litomyšl
Olomouc
Praha
Telč
Třebíč
Žďár nad Sázavou
